Systém, který využívá Národní dopravní informační centrum, je datovou „křižovatkou“ všech informací. I tak ale musejí pracovníci NDIC odvést mravenčí práci. Podívejte se, jak informace „cestuje“ od úředníka až k lidem na silnicích.

5465. Tolik „uzavírek“ prošlo od začátku roku do konce června informačním systémem, který VARS v roce 2008 vytvořil pro Ředitelství silnic a dálnic a Národní dopravní informační centrum, které provozuje. Každá informace přitom představuje neocenitelnou pomoc pro řidiče, ale třeba i pro záchranáře.

„Náš systém představuje jakousi křižovatku, která na jedné straně sbírá informace od těch, kteří uzavírky schvalují, na druhé straně pak tyto informace distribuuje všem, kteří o ně mají zájem. Takových subjektů je aktuálně víc jak sto,“ vysvětluje technický ředitel VARS BRNO David Novák. Běžný řidič nejčastěji využije informace v dynamických navigacích, jako je Waze, Mapy.cz nebo Navigace Google. „Často se setkáváme s vnímáním, že data v těchto navigacích pocházejí z údajů o pohybu chytrých telefonů, nebo se získávají komunitně – tedy tak, že uzavírku nahlásí některý z řidičů. Jádro informací, díky kterým lidé pohodlně cestují, ale pochází od NDIC a proteče vždy naším systémem,“ upozorňuje David Novák.

Jakmile jsou jednou data v systému, jejich cesta k uživatelům už je absolutně spolehlivá. Jenže na začátku je vždycky potřeba, aby informace někdo zadal. A před zveřejněním musí být navíc ověřené. Tady přichází nepostradatelná role dispečerů samotného Národního dopravního informačního centra.

„Pokud je na uzavírku vydané rozhodnutí, má úředník povinnost zadat ji do centrální evidence uzavírek. Tato datová věta nám přijde ve formě nějaké události a my pak u zhotovitele, obvykle stavební firmy, ověřujeme, že stavba skutečně začne tak, jak je naplánováno,“ popisuje mravenčí práci dispečerů NDIC jeho vedoucí Ctirad Weissmann. Fakticky jde o dennodenní práci dvou lidí – celkem na 1,5 úvazku. „Ověřujeme především čas zahájení s přesností na hodiny, nebo jestli nedošlo k nějaké změně, například šířkového uspořádání. Jakmile máme informace potvrzené, událost autorizujeme a ta odchází všemi kanály ven,“ popisuje Weissmann.

Řádově jde o vysoké tisíce takových událostí za rok, nejvíc práce „navolávačům“ přistává na stole na jaře, jak se rozběhne stavební sezóna. „Obvykle se začínají zakázky soutěžit před jarem, největší nárůst přichází v prvních jarních měsících,“ potvrzuje Hana Klusáková, vedoucí oddělení podpory softwarových řešení ve VARS BRNO. Například letos bylo na začátku stavební sezóny – k 1. dubnu – aktivních 1210 událostí, neboli uzavírek. O měsíc později už to bylo 2760 událostí, v druhém červnovém týdnu překročil 5000. Mimochodem pokud připočteme i data o jednotlivých událostech, jako jsou například nehody, kolony nebo údržba silnic, projde systémem od VARS kolem 1500 informací každý den. Všechny přitom musí být ověřeny a autorizovány.

A kam tedy informace putují? Seznam příjemců, kteří data odebírají, čítá víc jak sto položek. „Jednak odcházejí na náš web dopravniinfo.cz, do Zelené vlny Českého rozhlasu, dále do dynamických navigací pro mobilní telefony, složkám integrovaného záchranného systému a policii,“ vypočítává Weissmann. „To jsou ty nejviditelnější kanály, všechna data ale pocházejí z distribučního rozhraní, odkud je ve formátu XML nebo DATEX může odebírat kdokoliv,“ upozorňuje šéf NDIC. Právě odtud informace míří kromě výše zmíněných kanálů do všech typů mobilních navigací, k asistenčním službám, přepravcům, ale i k městům, krajům a obcím, které komunikace spravují. K odběru se může přihlásit i fyzická osoba. Mezi odběrateli dat jsou i vysoké školy, které je používají v řadě výzkumů. „Standardně se data aktualizují každé tři minuty, nebo kdykoliv prostřednictvím push notifikace uživatele,“ doplňuje Weissmann. A mimochodem – všechny informace poskytuje Ředitelství silnic a dálnic prostřednictvím NDIC zdarma.

VARS BRNO systém pro NDIC vytvořil v roce 2008 a zajišťuje jeho nepřetržitou podporu. „Tato podpora je poskytována v režimu 24/7, podílí se na ní na naší straně deset pracovníků,“ říká vedoucí podpory VARS BRNO Hana Klusáková. Součástí podpory jsou i aplikace pro externí uživatele – včetně těch pro správu uzavírek.

Může se tedy stát, že nějaká informace v databázi chybí, nebo naopak v ní zůstává, i když už uzavírka skončila? Odpověď je ano. Ale nepochybně to nebude vinou samotného systému. „Chyby mohou vznikat pouze lidským faktorem. Součástí rozhodnutí o uzavírce je povinnost odpovědné osoby dát nám informaci, pokud dojde k nějaké změně, například pokud uzavírka skončí zásadně dřív. Jde sice o povinnost, ale nemáme nástroje, jak ji vymáhat. Takže se může stát, že v některých případech informace nejsou aktuální. Ale právě proto tu máme tým, který se snaží vše ověřovat,“ uzavírá Weissmann.