Jak postupují těžební práce na ústí Sázavy do Vltavy, zjišťuje v posledních týdnech tým VARS BRNO pomocí systému, který byl vyvinut podle vlastního návrhu VARS BRNO, dokáže rychle a přesně vytvářet model dna vodních toků, monitorovat sedimenty a podvodní konstrukce.

V tomto konkrétním případě měl tým VARS BRNO za úkol zaměřit dno řeky Sázavy, kde společnost PAS Natura těží sedimenty. „Při prvním měření v květnu jsme sledovali zájmovou plochu, kde už započala těžba a kde bude pokračovat. Měření budeme v následujících měsících opakovat, aby měl klient pravidelný přehled o průběhu těžby sedimentů,“ vysvětluje manažerka projektu Iva Klímková.

VARS BRNO k měření využil technologii vyvinutou podle jeho vlastního návrhu. Ta namísto obvyklého snímání příčných profilů a jejich interpolace do spojitého povrchu rovnou vytváří spojitý digitální model. „Toto měření pod vodou svojí přesností a podrobností odpovídá běžnému měření na souši,“ vysvětluje konzultant VARS BRNO Jiří Svoboda. Měřicí člun BOMBARD je vybaven vícepaprskovým sonarem GeoSwath Plus Compact o frekvenci 500 kHz.

„Přesnou polohu lodi po celou dobu sleduje GPS jednotka s RTK korekcemi. Náklonová jednotka a další čidla pak korigují chyby způsobené pohybem plavidla a rozdílnými charakteristikami vodního prostředí,“ popisuje Svoboda s tím, že měření je nejen velmi přesné, ale také rychlé. Než systém zpracuje samotné spojité měření, kompenzuje předozadní i boční náklony lodi a zohlední i vliv výšky vodního sloupce na rychlost šíření zvuku pod vodou.

Na snímku z měření je označený koridor, který má být odtěžen. Zároveň je vidět, jak práce pokročily. Tým VARS BRNO ale měl od zadavatele ještě jeden úkol – vypočítat objem odtěžených sedimentů. „Od dodavatele jsme měli referenční digitální model, který byl zkonstruován tradičně na základě dat příčných profilů. Abychom dokázali výpočet udělat co nejpřesněji, doplnili jsme si výchozí data 3D liniemi, který spojují jednotlivé body příčných profilů,“ vysvětluje Jan Russnák z oddělení GIS VARS BRNO. Z tohoto modelu pak Russnák vytvořil digitální model dna, který co nejpřesněji odpovídá stavu před zahájením těžby. Ten potom porovnával s naměřenými daty.

„Softwarovým výpočtem na základě dvou modelů jsme zjistili pod výchozí úrovní dna rozdíl v objemu 6240 metrů krychlových. To s jistou mírou tolerance lze považovat za objem odtěžený ze dna řeky,“ uzavírá Jiří Svoboda. Porovnání dat z měření příčných profilů se získanými daty zároveň ukazuje, jak detailní a přesná jsou získaná data ve srovnání s tradiční metodou. Měření mimo jiné ukázalo i místa, kde je naopak objem sedimentů po odtěžení vyšší než před zahájením těžby. „Pravděpodobně je to způsobeno přesunem říčních sedimentů kvůli těžbě, nebo jejich nakypřením,“ vysvětluje tuto anomálii Russnák.